Past dokonalých životů na sociálních sítích

Je neděle večer. Ležíte v posteli, zítra vás čeká práce, venku prší. Vezmete do ruky telefon a otevřete Instagram nebo Facebook. A najednou vidíte jak kolegyně z práce postuje fotku z pláže na Bali s kokosem v ruce, bývalý spolužák sdílí fotku nového auta a povýšení, influencerka ukazuje svůj dokonale uklizený byt a upečený chléb, zatímco u vás ve dřezu hnije nádobí.

Během pěti minut se vaše nálada propadne na bod mrazu. Cítíte se neschopní, chudí, oškliví nebo prostě pozadu. Máte pocit, že všichni ostatní žijí úžasné životy, jen vy se plácáte na místě.

Vítejte v pasti porovnávání prostřednictvím sociálních sítí.

Evoluční chyba v digitální době

Porovnávání se s ostatními je pro lidi přirozené. Náš mozek je evolučně nastavený tak, aby monitoroval naše postavení v tlupě. "Jsem dost silný/á? Má mě náčelník rád? Nejsem horší než ostatní?" Dříve to sloužilo k přežití.

Problém je, že dříve jsme se porovnávali s cca 30 lidmi v naší vesnici. Dnes se porovnáváme s miliardami lidí z celého světa, a to s těmi nejúspěšnějšími, nejkrásnějšími a nejbohatšími. Náš mozek na takovou konkurenci není stavěný.

Highlight Reel (To nejlepší z filmu)

Pastor Steven Furtick to řekl přesně: "Důvodem, proč bojujeme s nejistotou, je to, že porovnáváme své zákulisí s výběrem toho nejlepšího od ostatních."

Na sociálních sítích nevidíte realitu, vidíte kurátorovaný výběr.

• Vidíte fotku z dovolené, ale nevidíte hádku, která jí předcházela, ani zpožděný let.

• Vidíte dokonalou postavu, ale nevidíte ty hodiny pózování, dobré světlo a filtry.

• Vidíte úspěch v podnikání, ale nevidíte dluhy a únavu.

Když srovnáváte svůj vnitřní nepořádek (své obavy, únavu, chyby) s vnější fasádou ostatních, vždycky z toho vyjdete jako poražení. Je to nefér souboj.

Zloděj radosti

Theodore Roosevelt kdysi řekl: "Porovnávání je zloděj radosti." V KBT vidíme, jak tento zloděj funguje skrze myšlenkové zkreslení. Když vidíte někoho lepšího, váš mozek často spustí diskreditaci vlastního života. Zapomenete na to, co se vám povedlo, co máte a kým jste. Vaše pozornost se zúží jen na to, co vám chybí.

Výsledkem je pocit, který nazýváme relativní deprivace. Možná máte fajn byt, fajn práci a jste zdraví. Ale v momentě, kdy uvidíte něčí vilu a Ferrari, začnete se cítit chudí, i když se vaše objektivní situace nezměnila ani o píď. Změnila se jen vaše perspektiva.

Jak z toho ven?

Nemusíte smazat všechny účty (i když i to je cesta). Stačí změnit způsob, jakým je používáte.

1. Úklid sledovaných (Marie Kondo metoda): projděte si lidi, které sledujete. U každého se zeptejte: "Když vidím jeho příspěvek, cítím se inspirovaná, nebo méněcenná?" Pokud ve vás někdo vyvolává úzkost, závist nebo pocit, že nejste dost dobří, přestaňte ho sledovat nebo ho ztlumte. Není to neslušné. Je to ochrana vašeho duševního zdraví, jelikož i sociální sítě mohou být místem, kde je vám dobře.

2. Změňte závist na inspiraci: když pocítíte bodnutí závisti, zastavte se. Zkuste tu myšlenku přeformulovat. Místo: "On/a má skvělou postavu, já jsem tlustý/á" zkuste: "On/a má skvělou postavu, asi na tom dře. Dobré pro něj/ni. Já mám zase jiné priority (čtu knihy, věnuji se dětem) a to je taky v pořádku."

3. Reality check: připomínejte si, že Instagram je divadlo. Lidé, kteří jsou opravdu šťastní a prožívají hluboké momenty, často zapomenou vytáhnout telefon a vyfotit to. Pokud někdo postuje 50 stories denně o tom, jak je šťastný, často se tím snaží přesvědčit hlavně sám sebe.

4. Vděčnost: závist říká: "Chci to, co mají oni." Vděčnost říká: "Vážím si toho, co mám já." Kdykoliv vás přepadne pocit nedostatku, jmenujte tři věci, za které jste ve svém životě vděční právě teď. Tím přesměrujete mozek z režimu nedostateku do režimu dostateku.

Závěrem

Váš život nemusí být "instagrammable" (vhodný na Instagram), aby byl hodnotný. Hodnota vašeho života se neměří počtem lajků ani tím, jak esteticky vypadá vaše snídaně. Měří se tím, jak se cítíte, když telefon odložíte.

Buďte tvůrci svého života, ne jen konzumenty životů cizích.

Pokud cítíte, že sociální sítě výrazně snižují vaše sebevědomí a nedokážete s tím přestat, v terapii můžeme pracovat na posílení vaší sebehodnoty v reálném světě.

Váš psycholog, Dominika :)

Zdroje a doporučená literatura:

• Festinger, L. (1954). A Theory of Social Comparison Processes. (Původní psychologická teorie o tom, proč máme potřebu se srovnávat).

• Turkle, S. (2011). Alone Together: Why We Expect More from Technology and Less from Each Other. (Kniha o tom, jak nás technologie izolují a mění naše vnímání vztahů).

• Haig, M. (2015). Reasons to Stay Alive. (Osobní zpověď autora o depresi a úzkosti, kde se dotýká i vlivu moderní doby a tlaku na výkon).